Články,příběhy,próza,básně,vtipy

     Menu
· Domů
· Ankety
· Archiv článků
· Deník
· Díla dle témat
· Hledání
· Katalog www stránek
· Kontakt
· Poštovní schránka
· Recenze
· Seznam autorů
· Top 10
· Upload / Download
· Vložit článek

     Nové deníky
Přečíst deník Polojasno: Deneir
Přečíst deník a dneska uz neni bourka: Leontine
Přečíst deník a dneska uz neni bourka: Leontine
Přečíst deník a včera byla bouřka: Leontine
Přečíst deník a včera byla bouřka: Leontine

[ Vložit záznam do deníku ]

     Nejčtenější
Dnes nemáme žádný nejčtenější článek.

     Nejvíce bodů
1:  Alexis- 172 bodů
2:  dee-dead- 170 bodů
3:  Zvrhlik- 125 bodů
4:  Harri- 115 bodů
5:  don- 45 bodů

     Google
Google

Vítejte na stránkách WriteMania.org


Server Writemania.org prezentuje literární díla uživatelů internetu. Zaslané příspěvky necenzurujeme a uvádíme je v plném znění tak, jak nám byly zaslány.

Nabízíme reklamu na našem serveru formou reklamních textů,bannerů a ikonek. Ceny jsou velmi nízké - částka bude sloužit pouze na provoz tohoto webu. Pro více informací pište na admin@writemania.org

Na našem serveru naleznete nejen články a příběhy, ale též recenze, básně, deníky, ankety a různé soutěže.

Pokud se stanete registrovaným uživatelem našeho serveru, získáte automaticky řadu výhod:
  • Získáte možnost využívat pohodlnější uživatelské rozhraní
  • Prostředí bez reklamních bannerů a ikon = rychlejší načítání stránek
  • Možnost zveřejňovat články pod svou přezdívkou
  • Přidat si zdarma odkaz na svůj web do našeho katalogu
  • Sbírat body za zveřejněná literární díla a zápisy do Deníku
  • Hodnotit články a přidávat k nim komentáře
  • Posílat vzkazy ostatním uživatelům
  • Získáte prostor pro vlastní Deník (blog)
  • Měnit některá nastavení serveru
  • Zúčastňovat se soutěží
  • Nebude se vám zobrazovat tento informační text :-)

  • Veškeré články a ostatní díla na tomto serveru jsou chráněna autorským zákonem č. 121/2000 Sb. Úplné znění tohoto zákona naleznete zde.
  • Berte prosím na vědomí, že bez souhlasu autorů článků není možná jejich další publikace. Za obsahovou stránku jednotlivých děl neručíme.
  • Autor čestně prohlašuje, že zasílané dílo je pouze jeho vlastní tvorby, popřípadě má souhlas autora s uveřejněním.

    Pokud se vám zdá naše adresa špatně zapamatovatelná, máme pro vás několik variant odkazů, které vás na naše stránky přesměrují

  • http://clanky.er.cz
  • http://clanky.antiblog.com

  •  

    Humorné vyprávění, fejetony
    stanus12 je autorem tohoto článku. Pokud pod tímto textem není zobrazen úryvek, klikněte na titulek pro zobrazení celého článku. Bolo to ako vtedy, cítila som ten náhly pocit  zadosučinenia.Ale čo sa vlastne stalo?Bol to iba klam mojej mysle?NIe určite to bol on a ja som ho znemožnila pred všetkými,ale ved , má čo si zaslúžil.Nemôže sa stále správať ako že na nihom mu nezáleží opak je totiž pravdou.Jemu záležalo na nej predsa... Alebo nie?Ale to nebudeme rozoberať.Spravil osudovú chybu v ten krásny den že sa vôbec pozrel do mojich očí.Ach ako sa len pamätám na ten moment akoby sme boli jedno telo jedna duša ale ved to bol len okamih ked sa nám stretli pohlady cez celú miestnoť.Vtedy sa ledabolo usmial.Ach ten úsmev pre ktorý by som aj vraždila.. heh teraz mi je to už na smiech ale vtedy nebolo.Úsmev mal za všetky slová a vety.NIkdy mi nemusel nič povedať stačilo sa mu na mna iba usmiať a hned sme vedeli čo si  myslí.Bolo to ako zvlášne prepojenie.Ved to poznáte, či nie? hm to je teraz už zas jedno.Ten osudový den bolo ale výnimočné teplo a miestnosť bolo naplnena ludmi.Niektorých som poznala iných zas nie, bol tam spolužiaci, spolužiačky, priatelia ale aj nepriatelia.. proste tam boli všetci.Bolo to čarovné ked sa na jednej kope stretnú ludia približne v rovnakom veku.V tom teple sa nedalo vydržať bolo tam ako v saune,niektorých to už štvalo a kričali ale nepomohlo im to iný sa snažili to vydržať....... pokračovanie nabudúce

     Pocit

    Bez cenzury - Cokoliv, co vás napadne...
    stanus12 je autorem tohoto článku. Pokud pod tímto textem není zobrazen úryvek, klikněte na titulek pro zobrazení celého článku. Už ste to zažili? Taký neopísateľný pocit. Ale predsa by sa dal opísať. Je to ako, keď ste na výlete s priateľmi a známimi na peknej lodi uprostred oceánu. Na lodi sa koná perfektný večierok a Vy ste jeho súčasťou.Zrazu idete k boku lode a BUM už ste vo vode.Studená voda Vás preberie z toho prekrásneho opojenia a Vy zápasíte o to, aby ste sa udržali na hladine. Z dialky k Vám dolieha hudba a spev a čistá nefalšovaná zábava vašich známich a priatelov. Kričíte. Kričíte o pomooc, ale nikto Vás nepočuje.  Snažíte sa v mokrých šatách udržať na hladine a nejaká zvlášna sila Vás ťahá dole, na dno. Vedci by vedeli presne vypočítať aké je percento toho, že prežijete.
    Zohľaďňovali by v tom Vašu váhu, výšku, či ste muž, lebo žena a telesnú kondíciua samozrejme ešte dalšie faktory. Ale jedno je isté čo nevedia vedci zohľadniť a to je Váš pud sebazáchovy. A Vy tam len bojujete zo všetkých síl. Keď si už myslíte, že nevládzete ponoríte sa poddáte sa tomu a potom už len padáte, padáte stále viac do håbky, ale niekedy predsa len Vás vynesie znovu na tú hladinu aby ste sa mohli nadýchnuť a bojujete stále ďalej a ďalej.Čo myslíte ako sa skončí tento boj?Je to otázne.Ale vždy to závisí od Vás. Či budete kričať a Vás vaši pratelia začujú a pomôžu Vám, alebo si skúsite pomôcť sami. Alebo si zvolíte poslednú možnosť a vzdáte to. Je to na Vás. Tak čo? Už chápete o čom hovorím?Akoby ste sa rozhodli Vy?


     Bez výkriku

    Sci-fi, fantasy, mystika,tajemno
    ayllya je autorem tohoto článku. Pokud pod tímto textem není zobrazen úryvek, klikněte na titulek pro zobrazení celého článku. Tmavé vlasy jej padali do tváre. Vytvárali akýsi závoj, ktorý zakrýval jej oči. Nemohla sa ďalej na to všetko dívať. Sedela nepohnute na studenej lavičke pod mestským svetlom. Vietor jej občas nadvihol tenkú sukňu, ale okrem toho nejavila žiadne známky pohybu. Hlavu mala mierne sklonenú, prsty skrehnuté a prepletené jej ľahko spočívali v lone. Ľudská nevšímavosť jej priam drancovala srdce. Stíšene a nebadane prikladala ľahostajnosť na rozjatrené rany. Iba necítiť, iba nevnímať, iba odísť, len tu neostať. Sedela nepohnute. Sklenený pohľad pritvrdila zavretím viečok. Nadýchla sa. Pomaly klesla ešte nižšie. Už to dlho nepotrvá, už ju to nezaujíma, už neujde. Nebude odďaľovať nevyhnutné. Skôr alebo neskôr ju čierny rytier nájde. Niet úniku pred jeho mečom. Pôjde mu v ústrety. Podá mu ruku a bude čakať. Posledný úder. Sladší a bezbolestnejší, ako ľudské slová, činy, ktoré ju nikdy priamo neudreli. Roztrhali ju, rozštvrtili ako dravce svoju obeť. Posvätný dar na oltári ich vlastnej neutíchajúcej skazy. Ortieľ jej mlčania previl čoraz netrpezlivejší vietor. Kat nadvihol ruky. Noc preťal stlmený výkrik. Pomaly sa začalo rozvidnievať. www.ayllya.blog.cz AyllyaŸ

     Bez mena

    Nezařazená tvorba
    ayllya je autorem tohoto článku. Pokud pod tímto textem není zobrazen úryvek, klikněte na titulek pro zobrazení celého článku. Odstraňujeme bariéry, aby sme mohli vybudovať nové. Väčšie pevnejšie múry, cez ktoré ako v duchu dúfame sa už nikto nedostane. Nechtiac opäť prekvapene stáť, civiac na nové rany, ktoré si sami spôsobíme. Tie vždy bolia o čosi viac, než tie, ktoré zavinil niekto druhý. Pred mnohými rokmi, niekedy na začiatku mojej únavnej životnej trati som mal neskonalú nádej. Veril som, že to, kým som sa stal má akýsi hlbší význam. Považoval som sa za vyvoleného. Za jediného človeka z davu, ktorému sa podarilo vyhrať hru nad nekompromisným ortieľom smrti. Teraz zisťujem, že za všetky pamäťové zlyhania si môžem sám. Aj nečlovek môjho druhu podvedome vytláča zo svojej hlavy udalosti, ktoré ho akýmsi spôsobom týrajú v prítomnosti. Ja som prestával mať dôvod, aby som to robil. Priam som si želal všetko prežiť ešte raz. Vrátiť pár neopakovateľných momentov. Vedel som, že v poslednom okamihu by som nestihol zvážiť to, kde som sa pomýlil, potkol a urobil chybu. Celý ten dlhočizný čas som preklínal ten moment, keď som sa prepadol sieti nikdy nesplniteľných sľubov. Časom som všetko sprevádzajúce tú osudnú chvíľu zmazal. Vypudil som to najkrajšie, čo vo mne ostalo, aby som dokázal dýchať. Nemôže predsa bolieť, to čo nebolo. A zbabelci utekajú pred žiaľom. Ja som sa k ním z najväčším potešením pridal. Vtedy som ale nedokázal premýšľať racionálne. www.ayllya.blog.cz, AyllyaŸ

     Zblúdilá minulosť

    Poezie,básničky
    ijanka je autorem tohoto článku. Pokud pod tímto textem není zobrazen úryvek, klikněte na titulek pro zobrazení celého článku. Sedela som na stole Ťažko som lapala po dychu Moje oči hľadali záchranné koleso Moje srdce malo byť ... ...pre koho??? Mala som si ho nechať Iba vtedy by som bola svoja Takto si ma roztrhali Ako zúrivé hladné hyeny Vybrali mi istotu z duše Ukradli mi Mňa Váhy Tú vznešenosť Jednoduchosť okamihu Odplávala Tiahne za horizont Moja chyba? Moje zlyhanie? Moja beznádej Moje blúdenie a samota Tie slzy Všetky moje Pozbierať a narvať do srdca? Opäť beznádej, blúdenie, samota a plač A A aj tak je tu nádej Len ju neviem nájsť Niečo niekto ju väzní Nedá sa mi napiť Neopojí ma Nevysaje zo mňa všetkú zlosť Na seba samú Človek môže myslieť Cítiť, smútiť, milovať Umrieť Budem rada keď budem mať nárok i na tú smrť

    207 článků (42 stránek, 5 článků na stránku)
    [ 1 | 2 | 3 ]
    Přejít na:
    Aktuality

    Aktuality | Archív aktualit |
    .: 06. 04. 2007 - 1.5.2007 plánované 1. oficiální spuštění serveru
    .: 06. 04. 2007 - Nyní lze listovat v seznamech článků jednotlivých uživatelů
    .: 06. 04. 2007 - Řádkování při vkládání článků je nyní automatické
    .: 06. 04. 2007 - Byla přidána možnost odstranění vlastního účtu
    .: 13. 03. 2007 - 13.3.2007 Přidáno několik nových informačních panelů
    Nové soubory | |


         Login
    Přezdívka

    Heslo

    Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej jednoduše vytvořit zde.


         Doporučujeme


    Seznam

    Internetová zpovědnice

    PageRank.cz

    Výměna ikonek





    Povídky